Ohlédnutí za sezónou 2010/2011 - 23. díl - Salavat Julajev Ufa

Zdroj: flickr.com

Ohlédnutí za sezónou 2010/2011 - 23. díl - Salavat Julajev Ufa

V posledním díle našeho seriálu zamíříme kam jinam než do týmu Ufy, která se stala historicky druhým vítězem KHL. Tým kouče Bykova šlapal bez větších výkyvů po celou sezónu, tentokrát však odehrál narozdíl od prvních dvou ročníků s přehledem i Gagarinův pohár. Komplikace nastaly pouze ve finále východní konference, kdy Ufa ztratila pohodlné vedení 3:1 na zápasy s oceláři, nakonec však dokázala sedmý zápas vybojovat na vlastním ledě. Ve finále pak už povolila Atlantu jen jediný zápas.

Po prvních dvou ročnících, které skončily v play-off fiaskem, vedení Ufy opět posílilo svůj už tak hvězdný tým. Důvěru koučovat dostala nadále úspěšná reprezentační dvojice Bykov se Zacharkinem, kteří dostali do mužstva další zvučné posily. Do defenzivy sice přišel pouze slovenský zadák Starosta z Nižněkamsku, naopak útok pořádně rozšířil své řady. Do Ufy přišli Švéd Nilsson, z Omsku trojice Klepiš, Svitov a Volkov, z Moskvy Sčastlivyj a z Petrohradu Oleg Saprykin. Se čtyřmi velmi silnými formacemi se Ufa vydala na pouť, která neměla skončit dříve jak ve finále Gagarinova poháru.

V samotném úvodu sice svěřenci Bykova párkrát zakopli, brzy se však dostali do velké pohody. Především domácí publikum své miláčky každý zápas hnalo kupředu, prakticky každý zápas byl vyprodán. Velkou formu nabrala zejména první formace, v níž pálil do černého Nor Thoresen a jednu branku za druhou připravoval Alexander Radulov. Obranu pak překvapivě tak znamenitě neřídil Proškin, brzy se ale na pozici hlavního obránce dostal český zadák Miroslav Blaťák.

Ufa se od druhé čtvrtiny soutěže neustále začala přetahovat s Omskem a překvapením z Novosibirsku o čelo Černyševovy divize, náskok na východě měl pouze Magnitogorsk. Postupem času se však přeci jen ukázala jedna slabina v sestavě Ufy. A že mohla být pro play-off dost klíčová, jednalo se totiž o brankářský post. Před sezónou jednička týmu Jerjomenko podával místy až ostudné výkony, čím dál více prostoru tak dostával Kazach Kolesnik. Ani on však nechytal bez výkyvů, Ufu tak držel zejména útok, kde Radulov jasně kraloval v kanadském bodování, Thoresen zase patřil k nejlepším střelcům, mezi ně skvěle zapadl Grigorenko, dřívější velký talent ruského hokeje.

V lednu však i Bykov pochopil, že s touto gólmanskou dvojicí by nemusely být předsezónní plány naplněny, a tak vedení přišlo vhod, že v NHL zabalil své působení v týmu Los Angeles Kings švédský brankář Erik Ersberg. Hned ve svém prvním zápase se uvedl výtečně a do konce základní části už zaujmul post jedničky týmu. Před play-off ještě tým doplnili obránce Rjazancev z Jekatěrinburgu a útočník Vjačeslav Kozlov z CSKA. Už v průběhu sezóny zamířil naopak zpátky do Omsku Volkov. V některých závěrečných zápasech dával Bykov se Zacharkinem prostor i mladíkům, z nichž se nejlépe jevil Pankov. Díky famózní závěrečné jízdě Omsku nakonec Ufa obsadila ve své divizi druhé místo, celkově třetí na východě.

V prvním kole Gagarinova poháru tak Ufa narazila na Novosibirsk, kterému naopak v konci základní části docházel dech. A to pokračovalo i v prvním kole, pouze ve druhém zápase na ledě Ufy se hrál vyrovnaný souboj, který domácí rozhodli až ve třetí třetině brankami Grigorenka a Kirilla Kolcova. Třetí a čtvrtý zápas na Sibiři už jednoznačně opanovalo mužstvo z Baškirstánu a nastřílelo celkem 11 branek. Dvakrát se trefili Nilsson se Svitovem, poprvé se také prosadil Sláva Kozlov. Ufa v nejkratším možném termínu postoupila do dalšího kola.

V něm přišla velká odveta proti Kazani, která zastavila Ufu o rok dříve. Tentokrát se začínalo na ledě obhájce titulu, což Ufě svědčilo více. První velmi vyrovnaný zápas rozhodl hned ve druhé minutě prodloužení Antipov, poprvé se také prosadil český obránce Blaťák. Po výborném výkonu Ersberga si Ufa vezla domů dvouzápasový náskok, v konci třetí třetiny rozhodly zápas branky Sčastlivého a Zinovjeva. Švédskému brankáři se dařilo i na domácím ledě, ve třetím duelu kapituloval opět jen jednou a po další brance v prodloužení tentokrát od Saprykina byla Ufa krůček od postupu. Ve čtvrtém zápase si však domácí vybrali slabší duel, sérii však nakonec rozhodli třetí výhrou v Kazani, kde o nejtěsnější výhře rozhodl Radulov, Ersberg vychytal první nulu.

Ve finále konference tak Ufa narazila na Magnitogorsk, který byl značně unaven po maratónské sérii s Omskem. První dva domácí zápasy tak Ufa získala ve svůj prospěch, Ersberg vychytal další nulu. Třetí zápas na ledě ocelářů byl opět velmi vyrovnaný, za stavu 1:1 ale Ufa prohrála své jediné prodloužení v play-off. Domů se však přesto vracela s matchballem, o kterém rozhodl Vjačeslav Kozlov. Pak však překvapivě svěřenci Bykova ve své hře polevili a oceláři slabší defenzivu Ufy potrestali celkem devíti góly ve dvou zápasech. Rázem tak série byla vyrovnaná a stěhovala se k rozhodujícímu zápasu do Baškirstánu. V něm chytali famózně oba brankáři, dlouho zůstával stav bezbrankový. Změnu skóre přinesla až střela Antipova ve 47. minutě, na kterou už oceláři nedokázali reagovat a po třetí vychytané nule mohl Ersberg se svým týmem slavit splnění snu o finále.

V něm narazila Ufa na největší překvapení z Mytišči. První zápas byl opět velmi vyrovnaný, oba týmy vstřelily po jedné brance a souboj brankářů vyústil do prodloužení. V něm však rychle rozhodl Kutějkin a domácí byli o krok napřed. Druhý zápas se však pro Ufu nevyvíjel dobře, Atlant dostal do vedení Marek a Ufa si dlouho nevěděla rady. Zápas pak hrubě ovlivnilo vyloučení Fjodora Fjodorova za útočný údajný úmyslný zákrok kolenem, za který vyfasoval trest do konce utkání. V pětiminutové přesilovce pak Grigorenko dvěma góly otočil zápas a nasměroval domácí ke druhé výhře. Třetí duel na ledě Atlantu byl opět vyrovnaný, Mytišči dokázalo dvakrát stáhnout manko, na třetí trefu Thoresena necelých osm minut před koncem už však nenašlo odpověď. Po čtvrtém zápase se však ještě pohár nepředával, Ufa nezachytila začátek zápasu a vybrala si opět slabší chvilku. Vše si ale hráči Ufy vynahradili před svými fanoušky, kde se za stavu 1:1 v konci třetí části roztrhla přestřelka. V rozmezí 55. a 56. minuty skórovali Kutějkin se Svitovem, od Atlantu už přišla jen rychlá odpověď z hole Gluchova. Závěrečnou powerplay hostů Ufa už ustála a mohly tak vypuknout velké oslavy. Ufa se stala druhým vítězem KHL v její krátké historii.

Po oslavách už Ufa buduje kádr na novou sezónu. Nejzásadnější změnou je výměna koučů, v Ufě skončila dvojice Bykov se Zacharkinem, na lavičku tak usedne opět po dvou letech Sergej Michalev. Klub opustili brankář Jerjomenko (UHC Dynamo Moskva), Kalinin, Thoresen (Petrohrad), Antipov a Starosta (Nižněkamsk). Kalinina by měl v defenzivě nahradit Aťjušov z Magnitogorsku, v útoku jsou novými akvizicemi Mirnov z Novosibirsku, Trubačev z Čerepovce a bratr Alexandera Radulova Igor z Čechova. Nejčerstvější posilou je pak slovenský obránce Stehlík z Vítkovic. Nové roční smlouvy už také podepsali Alexander Radulov s Ersbergem.

Hodnocení KHLPro.cz: Ufa konečně dokázala z velkých jmen sestavit vítězný kádr. Velkou zásluhu na tom má kouč Bykov, který narozdíl od letošní ruské reprezentace dokázal z velkých jmen sestavit tým a nikoli partu individualit. Důležitým tahem také bylo angažování Švéda Ersberga, který vytrhl jediný trn v patě Ufy během sezóny. Skvělou sezónu prožil lídr Alexander Radulov, který suverénně vyhrál kanadské bodování základní části a i v play-off byl tahounem týmu. Vedení mu tak za tyto výkony jistě promine jeho úlet, kdo po šestém prohraném duelu v Magnitogorsku poničil vzteky tamější šatnu. Velkou oporou byl také český obránce Blaťák, bez kterého si nedovedl prý Bykov představit přesilovku Ufy. Hráči z Baškirstánu tak zaslouženě za své vyrovnané výkony získali velkou trofej. Po letní přestávce čeká kouče Michaleva nelehký úkol obhajoby, po odchodu Thoresena musí najít nového parťáka Alexanderu Radulovovi.

Češi a Slováci v Ufě: V obraně odehrál parádní sezónu Miroslav Blaťák, který v základní části odehrál 51 zápasů, ve kterých zaznamenal 29 kanadských bodů za 9 branek a 20 asistencí. Skvělá byla i jeho statistika Plus/Minus, která činila kladných 20 bodů, na trestné lavici odpykal pouze 10 trestných minut. V Gagarinově poháru odehrál všech 21 střetnutí, ve kterých nasbíral šest bodů za čtyři branky a dvě asistence, na lavici hanby odseděl 14 trestných minut. V útoku pak odehrál Jakub Klepiš 49 utkání, ve kterých nastřádal 26 bodů za 14 přesných tref a 12 přihrávek. I jeho bilance pobytu na ledě byla skvělá, činila 19 kladných bodů, u trestoměřičů pobyl 16 minut. V play-off odehrál jen 16 utkání, v nichž nasbíral pět bodů za jednu branku a čtyři asistence. Na trestně lavici pykal dvakrát.

Ze slovenských hráčů působil v Ufě obránce Tomáš Starosta, který odehrál v základní části 28 utkání s bilancí jedné branky a šesti přihrávek, což mu vyneslo sedm bodů. V bodování Plus/Minus zůstal v kladu 14 bodů a odpykal 12 trestných minut. V Gagarinově poháru dostal příležitost jen ve dvou zápasech, v nichž nebodoval, ale dvakrát pykal na lavici hanby. V příští sezóně už bude hrát za Nižněkamsk, naopak dres Ufy bude oblékat jeho krajan Richard Stehlík.

Hráč roku: Alexander Radulov