Česká hvězda 10. týdne KHL - Zbyněk Irgl

Zdroj: flickr.com

Česká hvězda 10. týdne KHL - Zbyněk Irgl

Nejlepším českým hokejistou uplynulého týdne jsme jednoznačně vyhlásili útočníka Dinama Minsk Zbyňka Irgla, který si ve dvou zápasech připsal pět kanadských bodů. V prvním duelu na ledě kazašské Astany byl hlavním strůjcem výhry běloruského týmu, když soupeři nasázel hattrick. Ve druhém utkání pak Minsk podlehl 2:4 na ledě suverénního Čeljabinsku, český útočník však byl u obou branek svého týmu. Tu první sám vstřelil, na druhou nahrál. Celkem tak nastřílel čtyři branky a český kouč Marek Sýkora prohlásil, že očekává podobné výkony od Irgla i v dalším průběhu sezóny. 

Zbyněk Irgl se narodil 29. listopadu 1980 v Ostravě, už zítra tak oslaví své jednatřicáté narozeniny. Na úvod tedy Zbyňkovi popřejeme vše nejlepší a ať mu střelecká forma vydrží. Irgl začínal s hokejem už v pěti letech, později se protloukal v mládežnických týmech Vítkovic. Do české extraligy poprvé nakoukl v barvách vítkovického týmu v sezóně 1998-1999, kdy odehrál hned 33 utkání. Nastupoval ve čtvrté formaci, která byla tehdy sestavena z mladíků. Ve svých prvních třech sezónách také ještě vypomáhal prvoligovým týmům z Havířova, Jihlavy a Opavy, čím dál víc se však zabydloval v extraligovém týmu, kde si ho velmi oblíbil nynější kouč české reprezentace Alois Hadamczik.

Prvního velkého úspěchu dosáhl Irgl na začátku roku 2000, kdy reprezentoval český tým na světovém šampionátu juniorů, se kterým dosáhl až na mistrovský titul. "Byl to tenkrát velký nervák, Rusové dobře bruslili, výborně chytali gólmani. Nakonec jsme ukázali lepší techniku a vyhráli jsme na nájezdy", vzpomíná na svůj první velký úspěch. To ještě netušil, jak jeho osud a největší momenty kariéry budou vždy spojeny s Ruskem. V létě pak prošel draftem do NHL, kde si ho v šestém kole jako celkové číslo 197 vybral tým Nashville Predators. Do zámoří se však nikdy na klubové úrovni nevydal.

Nadále zůstal věrný svým Vítkovicím, se kterými získal v následujících dvou letech dvě medaile, v prvním případě bronzovou, v tom druhém pak stříbrnou po finálové porážce s pražskou Spartou 1:3 na zápasy. "Když jsme vyhráli na Spartě první zápas, věřili jsme, že by to mohlo dopadnout titulem. Sparta ale pak prokázala velkou sílu, skvěle jim zachytal Bříza a navíc měli strašně silný útok, každá formace byla pro nás hrozbou", uznal kvality soupeře. Ve Vítkovicích naplno ukázal své střelecké schopnosti až v sezóně 2003/2004, kdy nastřílel 19 branek a brzy se stal jedním z klíčových hráčů týmu. Především začala fungovat spolupráce s Jiřím Burgerem.

Další sezóna, kterou bude český útočník hodnotit velmi kladně, byla ta, co začínala v září 2005. Českou extraligu opustila řada hráčů, která se po roční výluce vrátila do NHL a Irgl od té doby patřil k nejlepším střelcům. Už 11. listopadu 2004 sehrál první zápas za českou seniorskou reprezentaci, v sezóně po výluce už byl jedním z klíčových hráčů českého týmu. V této sezóně se poprvé ujal trenérského křesla Alois Hadamczik a vzhledem k mnoha omluvenkám hráčů z NHL byl pro něj jeho oblíbenec téměř nepostradatelný. V roce 2006 tak Irgl sehrál své první mistrovství světa a hned se na něm uvedl nezapomenutelnou brankou. A hádejte, proti jakému týmu že to bylo? Pokuď se vám opět vybaví Rusko, pak je to správně.

Český tým byl před turnajem hodně podceňovaný a když prohrál poslední zápas v osmifinálové skupině proti nevýrazným Spojeným státům, ve čtvrtfinále byl proti Rusku pasován do role jasného outsidera. Proti české partě nastoupil tým v čele s Alexanderem Ovečkinem a Jevgenijem Malkinem, Češi však byli blízko výhře už v základní hrací době. Rusy však spasil gól Alexeje Michnova 65 vteřin před třetí sirénou a muselo se prodlužovat. Klíčová chvíle přišla v čase 67:58, kdy lišáčky vyhrál David Výborný vhazování v útočném pásmu signálem na Zbyňka Irgla, který se náhle ocitl úplně sám před Sokolovem a ruského brankáře nezapomenutelně vykoupal. Díky této parádní akci český tým postoupil dál a nakonec ho zastavili až ve finále tehdejší suverénní Švédové. "Všechno to s těma Rusama spískal David, to on tuhletu kulišárnu vymyslel, na mě zbylo jen to zakončení. Jsem ale rád, že zvítězila naše česká vychytralost", komentoval jakoby nesměle po výhře. Po turnaji se mu houpala na krku stříbrná medaile.

O rok později se stal ve Vítkovicích už podruhé nejlepším kanonýrem, tentokrát posunul své maximum na 25 branek. Moravský tým však vůbec nepostoupil do play-off a Irgl v závěru sezóny šel hostovat do švýcarského Davosu, kterému pomohl dokonce vyhrát titul, což pro českého kanonýra znamenalo jediné zlato na klubové úrovni. V létě se poté Zbyněk Irgl vydal na další zahraniční angažmá do Ruska, kde působí dodnes. O českého střelce se už dlouho zajímala Jaroslavl, se kterou podepsal tříletou smlouvu. V první sezóně ještě v tehdejší Superlize nastřílel 18 branek, dalších 10 poté přidal v play-off. V další sezóně už pod hlavičkou KHL dostal k sobě českého parťáka Josefa Vašíčka, se kterým vytvořil velmi nebezpečné duo. Jaroslavl to dotáhla až do finále Gagarinova poháru, kde podlehla až po sedmizápasové bitvě Leopardům z Kazaně. "Byli jsme tenkrát moc blízko, všechno to rozhodla jediná branka Morozova. Přesto nás vedení moc chválilo", vzpomíná na svůj první ze dvou velkých úspěchů v Rusku.

Následně prozatím naposledy reprezentoval na světovém šampionátu, český tým se však po prohře se Švédskem poroučel už ve čtvrtfinále. Další rok strávil opět v Lokomotivu, v základní části překonal svůj střelecký rekord, když nastřílel 20 branek. V Gagarinově poháru pak ale tým vypadl ve finále konference, kde podlehl velkému překvapení sezóny MVD Balašice. Od dalšího léta však poté přišly pro Irgla téměř samé nepříjemnosti. S Lokomotivem nejprve podepsal novou smlouvu a vše vypadalo velmi dobře. Jenomže těsně před startem soutěže se dověděl, že jeho nová smlouva nebyla u KHL zaregistrována a po chvíli zjistil, že už s ním Jaroslavl nepočítá. "Nebylo to vůbec jednoduché, hlavně proto, že jsem to vůbec nečekal. Přeci není normální, abych podepsal smlouvu a za dva měsíce bylo všechno jinak. Jsme jenom figurky, které tahají jiní", láteřil po podvodu Jaroslavle. 

Stejně tak i spoluhráči tento krok nechápali. "Bavil jsem se s nima, když jsem si balil věci, všichni se podivovali nad tím. Dokonce za mnou přišel i asistent trenéra, který mi říkal, že by mě chtěl, ale že je na to moc malý pán", vyprávěl své loučení. To ještě ale zdaleka netušil, co všechno v budoucnu bude tato událost pro něj znamenat. Dnes si dokonce může říct, že díky podrazu vedení je stále naživu. Chvíli to vypadalo, že Irgl začne sezónu v mateřských Vítkovicích, když se na poslední chvíli ozvalo Mytišči. "Chtěl jsem zůstat v Rusku v nějakém dobrém týmu, jsem proto moc rád, že přišla tato nabídka", oddechl si. "Cítil jsem, že mají opravdu zájem, abych k nim šel. Potkal jsem se tam s dalšími Čechy i Slováky, navíc manažer Atlantu byl bývalý skaut Jaroslavle, takže jsem nešel vůbec do cizího prostředí. Po tom znechucení jsem vůbec neřešil, že smlouva byla jen na rok, hlavní bylo, že jsem v dobrém klubu", popisoval jednání s novým zaměstnavatelem.

Patálie v Irglově životě ale ani zdaleka nekončily. Konec roku byl pro českého útočníka opravdu krušný. Zaprvé se mu nedařilo střelecky v novém týmu, dále ho potkal rozvod s manželkou a tím přišel o každodenní vídání se se svými dvojčaty a aby toho nebylo málo, byl jedním z okradených ruským taxikářem a jeho nová ruská přítelkyně měla ošklivou dopravní nehodu, při které zahynul jeden člověk. "Ten rok 2010 byl opravdu strašný, asi nejtěžší bylo se sžít s tím, že už naše dvojčata neuvidím tak často. Sice si pořád voláme, ale není to ono. Pak ta bouračka mě také srazila, člověk si řekne, že to jsou jen plechy, ale když tam máte blízkou osobu, tak to vnímá úplně jinak. Naštěstí se Irině nic nestalo a policisté určili viníka nehody řidiče vozu, ve kterém zemřel člověk. Byl prý pod vlivem alkoholu, trochu jsem se bál, aby to pak ruský soud neobrátil, ale naštěstí všechno dopadlo dobře. No a pak jsme jeli čtyři hráči taxíkem a on nám ujel ze všema našema věcma. V kabině si z nás utahovali, jak jsme blbí, naštěstí toho taxikáře pak chytili a už je ve vazbě", vypráví neskutečné příhody.

Přesto Irgl své trápení na ledě těmto patáliím nepřisuzoval. "Myslím, že ne, já při hokeji všechny ostatní věci vypouštím z hlavy. Každý ale kouká na body a já je nesbíral. Sám jsem nevěděl, čím to je", říkal zklamaně. Po nástupu trenéra Říhy se však vše otočilo, Irgl nastupoval v české formaci po boku Jana Bulise a Jana Marka. Atlant se ve druhé polovině neskutečně zvedl a nakonec to dotáhl až do velkého finále. Mimochodem ve finále západní konference vyřadil Irglův minulý tým Jaroslavl. "Bylo to pro mě trochu zadostiučinění, strašně moc jsem je chtěl porazit", říkal už mnohem spokojeněji. Až ve finále nestačilo Mytišči na hvězdnou Ufu a Irgl si tak podruhé v Rusku navlékl na krk stříbrnou medaili.

Jelikož smlouva s Atlantem byla jednoletá, v létě opět měnil působiště, když se upsal běloruskému Minsku. "V kabině Minsku je to fajn, hrají tu Krajíček s Pivkem a několik Slováků, můžete si pokecat česky, což je moc fajn. Navíc tým vede český kouč Marek Sýkora, kterého tu mají všichni moc rádi. I proto se nám zatím tak daří", říká spokojeně. Stejně tak si nemůže vynachválit samotné město. "Město je zcela evropské, ať už se týká cest, nebo všeho dalšího. Třeba takové parky jsem nikde v Evropě neviděl. Vše je tu nové a neustále upravené, takže město je absolutně nádherné", popisuje nové půsbiště.

V posledních týdnech Irgl nabral skvělou formu, v posledním týdnu nastřílel dokonce na ledě Astany hattrick. "Naposledy jsem předtím skóroval 12. října, ale nepodléhal jsem panice. Ani jsem necítil žádný tlak ze strany trenéra. Za ty tři góly jsem samozřejmě rád, je vždy skvělé, když se to takhle sejde. Ty poslední hattricky jsem dával ještě za Jaroslavl. Žádnou památku však na tento nemám, na led nepřistála žádná čepice, ale asi to bylo dané tím, že jsme hráli v Kazachstánu. V Jaroslavli jich pár bylo", vypráví na téma hattrick. 

V poslední době se také Minsk potkal s obaváným Čechovem a v závěru se semlela pořádná mela, s fanoušky si to dokonce vyřizoval sám kouč Nazarov. "Bylo to dané tím, že jsme dali gól v přesilovce v poslední minutě. Oni to neunesli, a tak to začalo. Oni poslali na led bitkaře, kteří nás začali mlátit a diváci zasypali led vším možným. Byl jsem zrovna na ledě, tak jsem to všechno viděl, asi něco přilétlo na jejich střídačku", vypráví své postřehy. A co si myslí o rváčích? "Když se bijou dva bitkaři, je to v pořádku. Ale když jdou po jiných hráčích, tak je to nefér. To je to samé, jako kdyby jim nařídili, že v penaltovém rozstřelu musejí jet nájezdy jen bitkaři", přidává zajímavé přirovnání. Jinak však Čechov chválí. "Mají hodně dobrou první lajnu, a když se neperou, hrajou hodně dobrý hokej. Vždyť předtím vyhráli pět zápasů v řadě", přidává svůj postřeh.

A jak se mu líbí KHL bez Jaromíra Jágra? "Jarda je pan hokejista, to je bez debat, ale ruská liga je kvalitní i bez něj. Abych byl upřímný, už se tady o tom moc nemluví, že odešel do zámoří. Do KHL se vrátila celá řada ruských reprezentantů, hvězd je tu pořád hodně. Já jsem hlavně rád, že se daří Chabarovsku a táhne je tam Petružálek s Vránou, to jsou dva hráči, kteří by klidně mohli hrát na mistrovství světa", říká závěrem svůj pohled na současnou KHL.

Vizitka:

Jméno: Zbyněk Irgl

Narozen: 29. listopadu 1980 v Ostravě

Výška: 179 cm

Váha: 84 kg

Pozice: útočník, pravé křídlo

Držení hole: pravé

Klubová příslušnost: HC Vítkovice (Česká extraliga), HC Femax Havířov (1. česká liga), HC Dukla Jihlava (1. česká liga), HC Slezan Opava (1. česká liga), HC Davos (Švýcarská liga), Lokomotiv Jaroslavl (Superliga, KHL), Atlant Mytišči (KHL), Dinamo Minsk (KHL)

Úspěchy: Stříbro z MS 2006, Mistr světa do 20 let 2000, Mistr švýcarské ligy 2007, Vicemistr české extraligy 2002, Vicemistr KHL 2009, 2011, Bronz z české extraligy 2001