Hvězda 10. týdne KHL - Viktor Tichonov junior

Zdroj: flickr.com

Hvězda 10. týdne KHL - Viktor Tichonov junior

Nejužitečnějším hráčem minulého týdne v KHL jsme vyhlásili útočníka SKA Petrohrad Viktora Tichonova juniora, který si ve třech zápasech připsal tři kanadské body za dvě branky a jednu asistenci. Nejprve pomohl dvěma záhadnýma tečema k vítězství svého týmu nad Popradem, poté asistoval u vyrovnávací branky Petrohradu v poslední minutě při powerplay na ledě Novosibirsku. Tichonov výborně zapadl do elitní formace k Průchovi a Thoresenovi, po návratu ze zámoří si pomalu říká o ruský národní dres.

Viktor Tichonov junior se narodil 12. května 1988 v lotyšské Rize. Důvodem místa jeho narození je časté měnění působiště jeho otce Vasilije, který je hokejovým trenérem. V době narození svého syna právě koučoval lotyšskou Rigu. Ještě slavnější ruskou a sovětskou postavou je jeho dědeček, legendární trenér Viktor Vasiljevič Tichonov, který dovedl sovětskou sbornou a tým CSKA Moskva k mnoha úspěchům.  Nebylo tedy pochyb o tom, že i další malý Tichonov půjde ve šlépějích svého děděčka a otce. "Je pravda, že když jsem dostal své první brusle jako dárek od dědečka, nemohli mě z nich dostat ven. Chtěl jsem v nich chodit na procházky a dokonce jsem v nich i spal. Poprvé jsem šel na led s dědou, poté s tátou a pak mě většinou na kluziště vozila máma. A pak přišlo už první stěhování do Finska", vypráví s úsměvem své začátky.

Postupně se tak se svou rodinou podíval do země tisíců jezer, do Švýcarska, do USA a až poté se dostal do Ruska. "Mě osobně se nejvíce líbí hokej v Rusku. Všichni kluci tady hrají technický a chytrý hokej. Ve Finsku jsem hrál ve dvou věkových skupinách najednou. Ve Finsku a Švýcarsku je ten hokej podobný, zaměřují se hlavně na rychlost", srovnává rozdíly. Zajímavým spetřením byl poté odchod do San Jose a následně do Kentucky, kde se jeho otec stal ve farmářském týmu Žraloků trenérem brankářů. "V Americe to bylo všechno úplně jiné, trénovalo se třikrát denně po 45 minutách a za všechno se muselo platit, trenéři, pronájem ledu. Měl jsem štěstí, že můj otec trénoval na hokejovém stadiónu každý den a bral mě s sebou. Když skončil trénink dospělého týmu, pracoval se mnou další hodinu a půl. Zaměřovali jsme se především na střelbu a bruslení", poodhaluje svůj hokejový růst. "Můj největší zážitek byl, kdy jsme o přestávce zápasu NHL hráli jako děti hokej. Já jsem tehdy za přestávku před 17000 diváky dal tři góly", doplňuje svlj největší zážitek.

Do Ruska se poprvé dostal ve 13 letech, překvapivě však jeho kroky nevedly do týmu CSKA Moskva. "Dlouho jsme s tátou debatovali o tom, kde bych měl začít svou hokejovou kariéru v Rusku. Rozhodli jsme se, že by to nemělo být v CSKA Moskva, koneckonců určitě by mi spousta lidí předhazovala, že jsem tam kvůli protekci. Vybrali jsme nakonec Čerepovec, protože tam dávají mladíkům hodně velké šance. Jinde by to bylo těžší, trenéři v ruských klubech se bojí dávat mladým hráčům hodně času na ledě", vysvětluje své rozhodnutí. První sezónu ještě odehrál za tým Dmitrova, poté se už stal členem týmu Čerepovce v Superlize.

Průlomová sezóna byla ta, který začínala v záři roku 2007. Tichonov odehrál 46 zápasů, v nichž nasbíral 12 bodů za šest branek a stejný počet asistencí. Nejvíce však zazářil na světovém šampionátu do 20 let v Pardubicích, kde se velkou měrou zasloužil o bronzovou medaili ruského týmu. "Poprvé jsem hrál za ruský tým na Summit Series proti Kanadě, kde jsem hrál podle mě dobře. Potom jsem cítil důvěru trenéra a myslím, že jsem si pozvánku na světový šampionát zasloužil", hodnotil své výkony. Ze začátku však měl jeden zásadní problém, v nižších kategoriích do 18 a 16 let nemohl hrát za Rusko kvůli pasu. "Jak jsem pendloval po celém světě, měl jsem určitou dobu problém se získáním ruského pasu. Trvalo to snad rok a půl. V některých turnajích lze hrát i bez pasu, ale na akcích typu mistrovství světa je nutný. Nikdy mě však nenapadlo hrát za jiný národní tým, to by dědeček nepřežil", vypráví své peripetie s úsměvem.

Na světovém šampionátu skutečně zářil, v prvních čtyřech zápasech základní skupiny a v následném čtvrtfinále proti domácímu týmu pokaždé jednou skóroval. Až když ho zastavili v semifinále Švédové, tak Rusové jedinkrát na turnaji klopýtli. Bronzovou medaili poté vybojovali v zápase proti USA. "Měl jsem z toho turnaje téměř úplnou radost. Říkám téměř, protože jsme nevyhráli zlato. V semifinále proti Švédům jsem měl stoprocentní šanci, kterou jsem neproměnil, spoluhráči mi to však neměli za zlé, což mě potěšilo. V utkání o třetí místo jsme začali hrát zase aktivně a byl to z naší strany jistý výkon. Po utkání jsme si všichni blahopřáli, bronz jsme nakonec brali jako úspěch. A nesmím taky zapomenout na skvělé pardubické publikum", hodnotí svůj jediný odehraný šampionát. Dodejme ještě, že Tichonov byl po jeho skončení zvolen nejlepším útočníkem turnaje a objevil se také v All Star Týmu.

Po návratu do Čerepovce už ho čekal nový trenér Severstalu Vladimir Jurzinov. Čerepovec poté podal dobré výkony i v play-off, Tichonovi po sezóně vypršela smlouva. V létě poté prošel draftem do NHL, kde si ho hned v prvním kole jako celkové číslo 28 vybral tým Phoenix Coyotes. Hned také odešel zkusit štěstí do zámoří, kde se velmi rychle zabydlel v prvním týmu Kojotů. S Phoenixem podepsal tříletý nováčkovský kontrakt, svůj debut prožil 12. října 2008 proti Columbusu. Celkem ve své úvodní sezóně sehrál za Phoenix 61 utkání, v nichž zaznamenal 16 kanadských bodů za osm branek a osm asistencí. Na konci sezóny byl však odvolán do týmu San Antonia hrající AHL. "Hodně často jsem si volal s dědečkem, moc mi pomáhal, dal mi velmi cenné rady zejména při hře v přesilovce", děkuje nadálku svému největšímu rádci.

I následující rok začal na farmě v San Antoniu, od 27. listopadu se však vrátil už do KHL, kde opět nastupoval za Čerepovec. Ve 25 utkáních zaznamenal vynikajících 14 branek, což z něj udělalo druhého nejlepšího kanonýra svého mužstva, tým se však do Gagarinova poháru nedostal. 13. března 2010 byl zpět povolán do zámoří, kde Phoenix postoupil do prvního kola Stanleyova poháru. Tichonov však do žádného zápasu nezasáhl, přesto zůstal celou loňskou sezónu v zámoří. Hrál však stále jen na farmě Kojotů, do NHL se už nepodíval. 

Před letošní sezónou nakonec Tichonov rezignoval na své účinkování v zámoří a vrátil se zpět do Ruska. Ihned po něm hodil laso tým z Petrohradu, kterému se hodil mladý dynamický útočník jako sůl. Sám trenér Říha avizoval, že jeho tým potřebuje v útoku nutně doplnit a Tichonov se stal ideální volbou. Do hry se však vložil Čerepovec, který si na hráče dělal přednostní práva, jelikož v tomto týmu působil naposledy. V KHL tak vznikl spor, vedení soutěže však žádné takové pravidlo ve své soutěži nezaregistrovalo, tudíž Tichonov se stal volným hráčem. V Petrohradu se mu opět začalo dařit, nastupuje v první formaci po boku českého útočníka Petra Průchy a norského kanonýra Patrika Thoresena. Zatím si drží skvělou bilanci, v 17 zápasech nasbíral 15 bodů za sedm branek a osm asistencí.

Vizitka:

Jméno: Viktor Tichonov 

Narozen: 12. května 1988 v Rize

Výška: 188 cm

Váha: 83 kg

Pozice: útočník, pravé křídlo

Držení hole: pravé

Klubová příslušnost: HC Dmitrov (Ruská Vyšší liga), Severstal Čerepovec (Superliga, KHL), Phoenix Coyotes (NHL), San Antonio Rampage (AHL), SKA Petrohrad (KHL)

Úspěchy: Bronz z MS do 20 let 2008, nejlepší útočník MS do 20 let 2008, člen All Star Týmu MS do 20 let 2008, druhý nejlepší střelec Severstalu Čerepovec 2010

Zajímavosti: V době, kdy jeho rodina působila ve Švýcarsku, jeden zápas odchytal v brance, ale nyní je moc rád, že je z něho útočník, jeho největším idolem je Pavel Bure, když si s ním poprvé podal ruku, nechtěl si poté dlouho umýt ruce, jeho snem je si jednou zahrát za CSKA Moskva.