Hvězda týdne - Danis Zaripov

Zdroj: flickr.com

Hvězda týdne - Danis Zaripov

Nejlepším hráčem uplynulého týdne jsme zvolili probuzeného kanonýra Leopardů z Kazaně Danise Zaripova, který se v uplynulém týdnu ve třech zápasech trefil hned třikrát. První dvě branky vstřelil do sítě Michaila Birjukova z Jugry, přesto Kazaň podlehla 4:5. Svou třetí branku poté vstřelil na ledě lídra východní konference Čeljabinsku, jeho tým si nakonec odvezl jeden bod za prohru 3:4 po samostatných nájezdech. V poslední době Zaripov zahazoval jednu šanci za druhou, nyní to vypadá, že se mu jeho přesná střelecká muška zase vrací. 

Danis Zaripov se narodil 26. března 1981 v Čeljabinsku. Právě v tehdejším týmu, který ještě nesl název Mechel Čeljabinsk, začal svou hokejovou kariéru. Nejprve ještě naskočil do druhé nejvyšší soutěže v Rusku v sezóně 1996/1997, kde si jako ještě dorostenec připsal během dvou sezón prvních jedenáct startů. Jako junior zkusil také štěstí v zámoří, kde v ročníku 1998/1999 působil v týmu Swift Current Broncos hrající WHL. V 62 zápasech dokázal nastřílet 23 branek, po sezóně se však vrátil do Ruska.

Další dvě sezóny už strávil v Čeljabinsku v nejvyšší lize, kde se poprvé rozkoukával a získával cenné zkušenosti. V té době ještě nebyl příliš produktivní, zato bylo u něj patrné jeho bruslařské nadání. Před startem ročníku 2001/2002 přišel jeho poslední dosavadní přestup v kariéře, od té doby stále obléká dres Kazaně. "Jsem čistokrevný Tatar, oba moji rodiče pocházejí z této oblasti. Asi proto jsem zůstal věrný tomuto týmu, zahraniční spoluhráče vždy pobaví moje tatarština," objasňuje svoji oddanost místnímu klubu.

Ve své první sezóně v zeleném dresu sice nastřádal jen devět bodů, přesto se na konci sezóny dočkal stříbrné medaile za druhé místo Kazaně, přestože pro zranění v play-off nenastoupil ani k jednomu utkání. V dalších sezónách začala postupně jeho produktivita stoupat, pořád však ještě nepatřil mezi ty nejzákladnější pilíře mužstva. Zlom v kariéře přišel v ročníku, kdy byla v NHL výluka. Do Kazaně zamířil i takový hráč, jako je Vincent Lecavalier, pro Zaripova byl však klíčový podpis Alexeje Morozova. Od té doby se stali nerozlučnými parťáky a brzy začali dobývat ruskou ligu i mezinárodní pole.

Druhá společná sezóna přinesla v Kazani velký úspěch, Morozov se Zaripovem byli hlavními strůjci zisku mistrovského titulu. Zaripov v základní části nasbíral 39 bodů, v play-off přidal dalších osm. Po mistrovské sezóně se ukázaly Zaripovovy schopnosti v celé parádě, ruský štírek vyhrál jak v základní části, tak v play-off střeleckou tabulku, s Kazaní nakonec padl až ve finále Superligy. Naopak ale mohl s týmem slavit vítězství v PMEZ. I v posledním ročníku ruské Superligy patřil k nejproduktivnějším hráčům ligy, s Kazaní však získal jen Kontinentální pohár, v lize se Tatarům příliš nedařilo.

Další velké chvíle Zaripova přišly v prvním ročníku KHL. V základní části byla nerozlučná už trojice se Zinovjevem nezastavitelná, Zaripov zářil nejvíce. V základní části získal v 53 zápasech 65 bodů, v premiérovém Gagarinově poháru přidal dalších 16. Po parádní sedmizápasové bitvě s Jaroslavlí mohl slavit velký triumf po výhře 1:0 v rozhodující domácí bitvě. Po sezóně pak Zaripov na galavečeru KHL převzal ocenění Zlatá hokejka pro nejužitečnějšího hráče soutěže a také cenu Železného hráče roku. Obhajoba titulu se pak rozjela velmi stuha, v první polovině sezóny se Kazaň hodně trápila včetně Zaripova. Přesto ruský štírek nasbíral slušných 42 bodů, ovšem hned v prvním zápase Gagarinova poháru proti Astaně přišlo zranění, které ukončilo Zaripovovi sezónu. Velkou jízdu svých spoluhráčů k úspěšné obhajobě titulu tak sledoval pouze z tribuny.

V uplynulé sezóně se nakonec zlatého hattricku nedočkal, v sezóně byl však opět hodně vidět, zejména na přesilových hrách, kde zakončoval nezjištné přihrávky Morozova. V Gagarinově poháru pak nastřílel čtyři branky a posbíral sedm bodů, na Ufu to však nestačilo. A kde byly příčiny nezdaru podle Zaripova? "Myslím, že naše taktika už byla prokouknutá. Měli jsme se více soustředit na útok a ne jenom dobře bránit. Podle mého názoru jenom to chybělo k úspěchu," pověděl svůj názor. A jaké jsou jeho další cíle? "Zatím jsem hráč Kazaně a já sám na tom nehodlám nic měnit. Vše ale záleží na vedení, dneska si nemůžete být ničím jisti, ani když máte dlouhodobý kontrakt. Ale jsem štastný, že tu můžu být".

Nyní se ještě podíváme na Zaripovovu reprezentační kariéru. Překvapivě tento útočník nikdy nehrál za juniorské týmy, do hlavního mužstva naskočil na turnajích Euro Hockey Tour v roce 2006.  V tomto roce vyhrál s ruskou sbornou domácí turnaj v Moskvě i celkový seriál. Poté si v Rize také zahrál na prvním světovém šampionátu, kde hned v šesti duelech nastřádal pět bodů, po brance Zbyňka Irgla v prodloužení se ale Rusové loučili už ve čtvrtfinále. O rok později přišel bodově nejpovedenější šampionát pro Zaripova, kdy v 9 zápasech získal 12 bodů a na domácím mistrovství vybojoval s reprezentací bronzovou medaili.

Další dva šampionáty už Rusové opanovali a Zaripov se mohl radovat dvakrát ze zlatých medailí. Ve druhém případě však odehrál pouze dva zápasy, zbytek turnaje v Bernu sledoval po zranění jen z tribuny. V Quebecu také vstřelil svůj nejkurióznější gól v kariéře. "Bylo to fakt legrační, v zápase se Švýcarskem získal jeden z jejich hráčů puk ode mě na vhazování, pak ho však odpálil přímo do vlastní branky," vzpomíná s úsměvem.

Poslední roky byl však Zaripov také přímým aktérem velkých neúspěchů Ruska, nejprve musel skousnout těžkou porážku na své první Olympiádě ve Vancouveru ve čtvrtfinále od domácí Kanady, naposledy pak na letošním šampionátu se podruhé ve své kariéře vracel domů bez medaile. Nyní už však očima hledí do budoucna. "Je dobře, že už hráli za náš národní tým mladí hráči jako Tarasenko či Burmistrov, vyhráli poslední juniorský šampionát, myslím, že máme o budoucnost postaráno," říká optimisticky. Na druhou stranu ale zdvíhá varovně prst. "Je určitě nutné, aby KHL měla omezení v počtu nasazování cizinců, zvlášť na brankářském postu. Máme málo kvalitních gólmanů a to se projevuje i v reprezentaci," vidí jasně velkou hrozbu pro ruský hokej.

Zaripovovi je nyní 31 let a zatím ani zdaleka nepomýšlí na závěr kariéry. "Kdepak, já chci stále hrát a hrát. Zatím jsem vůbec nepřemýšlel nad tím, co budu dělat po skončení kariéry, ale trénování Kazaně to asi nebude," dodává na závěr s úsměvem.

Vizitka:

Jméno: Danis Zaripov

Narozen: 26. března 1981

Výška: 185 cm

Váha: 83 kg

Pozice: útočník, levé křídlo

Držení hole: levá

Klubová příslušnost: Mechel Čeljabinsk (Vyšší liga, Superliga), Swift Current Broncos (WHL), Ak Bars Kazaň (Superliga, KHL)

Úspěchy: Mistr světa 2008 a 2009, bronz z MS 2007, vítěz Superligy 2006, vítěz Gagarinova poháru 2009 a 2010, vicemistr Superligy 2002 a 2007, vítěz PMEZ 2007, vítěz Kontinentálního poháru 2008, Nejlepší střelec Superligy 2007, účastník All Star Game 2006, 2007, 2009, 2011, Nejužitečnější hráč KHL 2009, Železný muž 2009, v roce 2009 dostal cenu Mistra sportu Ruska za mimořádný přínos ke zlatým medailím Ruska na MS 2008 a 2009

Zajímavosti: Přestože měl několik nabídek z NHL, žádná ho prý tak nezaujmula jako ta z Kazaně, nejlepší hokejista současné doby je podle něj Alexej Morozov, jeho koníčkem je fotbal, oblíbencem pak Lionel Messi, ve volném čase nejvíce komunikuje s přáteli po chatu, dlouhodobým cílem je účast na OH v Soči 2014